Klasika plus, 22. dubna 2019
„Zvláštnost slavnosti na Piazza Navona spočívala v tom, že se zároveň jednalo o prezentaci nesmírně bohatého Španělska.“
„Bylo najímáno velké množství hudebníků z mnoha dalších římských kostelů, kteří se pak ještě stihli včas vrátit do svých domovských chrámů.“
„Pojetí La Grande Chapelle představuje pozdně renesanční polyfonii ve výrazně barevné podobě.“
Velikonoční slavnosti v Římě na konci 16. století zpřítomní v úterý na brněnském koncertě komorní sbor a soubor historických nástrojů La Grande Chapelle. Španělé v české premiéře uvedou v kostele sv. Jakuba vlastní rekonstrukci hudebního repertoáru znějícího při procesích organizovaných u mariánského chrámu na Piazza Navona v Římě. Záměr a program koncertu, který publikum přenese do „věčného městě“ do doby sklonku renesance, přibližuje v rozhovoru pro portál KlasikaPlus muzikolog Vladimír Maňas, dramaturg Velikonočního festivalu duchovní hudby pořádaného Filharmonií Brno. Jak říká, taková procesí jsou dávno zapomenutou věcí – hudební provoz na Piazza Navona, stejně jako celého Říma, se od té doby samozřejmě zcela proměnil.
Kde jste objevil repertoár?
Program koncertu Španělské velikonoce v renesančním Římě vychází z původního koncertního projektu, který soubor La Grande Chapelle nahrál na CD v roce 2012. Delší dobu jsme s vedoucím souboru Albertem Recasensem jednali o účinkování souboru na Velikonočním festivalu duchovní hudby v Brně. Diskuse nad možným repertoárem však byla v tomto případě docela krátká, neboť právě zmíněný program skvěle zapadal do tématu letošního ročníku, tedy Ceremonie – Je dobré slavit Pána.
Děje se v naší době v chrámu na Piazza Navona něco podobného, nebo jde jen o dávnou minulost?
Program odráží bohatství tehdejšího habsburského Španělska ve věčném městě na sklonku renesance, tedy situaci dávno zapomenutou. Samotný hudební provoz se proměňuje podstatně rychleji než chrámová architektura či dekor. Kdo by dnes například ve Vídni hledal nádherné a hudebně bohaté oslavy svátku svatých Cyrila a Metoděje v kostele sv. Michala či svátku sv. Václava v augustiniánském chrámu, tedy vždy v bezprostřední blízkosti Hofburgu. Přitom se v 18. století jednalo o zásadní reprezentaci Moravy, potažmo Čech v samotném srdci monarchie…
Byla v té době španělská hudba v Římě něčím exotickým?
Polyfonie 16. století byla do velké míry univerzálním hudebním oděvem tehdy ještě převažující latinské bohoslužby; v tomto ohledu jde spíše o celoevropský hudební styl. Charakter jednotlivých zemí se odrážel hlavně v jednodušší, převážně světské tvorbě v mateřských jazycích. V samotném Římě však působila řada španělských skladatelů, kromě Tomase Luise da Victoria především o generaci starší Cristobal de Morales.
Rekonstrukce se týká tehdejších procesí k oslavám vzkříšení?
Ano, jde o rekonstrukci slavnosti Hodu Božího velikonočního. Zvláštnost této slavnosti na Piazza Navona spočívala především v tom, že se zároveň jednalo o prezentaci nesmírně bohatého Španělska – tehdy necelých sto let existujícího státního útvaru, zastřešujícího několik různých etnik. Proto bylo najímáno velké množství hudebníků z mnoha dalších římských kostelů, kteří se vzhledem k velmi brzké době konání celé slavnosti ještě stihli včas vrátit do svých domovských chrámů… Přece jen jde o nejvýznamnější křesťanský svátek celého církevního roku.
Co přesně můžeme na koncertě čekat? Asketické a cappella zpěvy? Nebo snad hudbu vokálně-instrumentální, hudbu zvukově opulentní?
Pojetí La Grande Chapelle představuje pozdně renesanční polyfonii ve výrazně barevné podobě, v kombinaci spíše sólových hlasů a dobových, především dechových nástrojů. Skladby tak mají charakter výrazně odlišný od převládající představy o meditativním až asketickém zpěvu početného sboru.
Čemu všemu se věnuje La Grande Chapelle?
Soubor je pozoruhodný především tím, že systematicky věnuje mapování španělské hudby 16. až 18. století, o čemž svědčí specializovaná, ale již velmi bohatá diskografie.
Už u nás soubor vystoupil?
La Grande Chapelle koncertoval na podzim roku 2014 na Svatováclavském hudebním festivalu v Ostravě, v Brně vystoupí poprvé.
Bude koncert v chrámu řešen prostorově, s pohybem souboru po lodi, nebo klasicky?
Původní hudební produkce během procesí se konaly po vyjití průvodu z chrámu, hrálo se z předem přichystaných pódií, ani zde tedy nebyl nějaký výrazný pohyb. Koncertní rekonstrukce programu něco takového neumožňuje, program zazní převážně z kněžiště.
